Většina z vás již určitě slyšela o laboratorních myších, octomilkách a pekařských kvasinkách, které jsou modelovými organismy pro řadu studií. K podobným účelům slouží v našich studiích petrklíče (neboli prvosenky). Petrklíči neboli prvosenkami se již do hloubky zabýval i Charles Darwin, autor evoluční teorie. Prvosenky jsou charakteristickým jarním druhem doubrav, dubohabřin, květnatých bučin, suťových lesů a lesních okrajů. Můžeme se s nimi setkat i na trávnících. Tyto stanoviště jsou ovlivněny současným způsobem hospodaření.

Společně získané informace nám slouží k lepšímu poznání nejen prvosenek, ale i obdobných druhů. Na základě těchto informací můžeme hodnotit vliv změn v krajině na biodiverzitu.

Prvosenky jsou různočnělečné – to znamená, že vytváří dva typy květů. Tyto různé typy se označují jako krátkočnělečné (nazývejme je typ S) a dlouhočnělečné (nazývejme je typ L). Jak sám název napovídá, krátkočnělečné květy mají krátké čnělky (tj. samičí reprodukční orgán) skryté v koruně květu a dlouhé tyčinky (samčí reprodukční orgán), které jsou viditelné zvenčí. Oproti tomu dlouhočnělečné květy mají dlouhé čnělky viditelné zvenčí a krátké tyčinky skryté uvnitř květu. Při pohledu na krátkočnělečné květy (S) shora tak lze snadno rozpoznat pět tyčinek, zatímco u dlouhočnělečných (L) je vidět pouze jeden pestík (viz obrázek).

                          typ L                                                                                    typ S
L-tüüpi õis
S-tüüpi õis











Tyto dvě formy květů slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sebe sama. K úspěšnému rozmnožování prvosenky je tedy nutné přenést pylová zrna z jedné formy květu na druhou. Zabránění samoopylení je důležitým mechanizmem pro zachování dostatečné genetické variability a pro výměnu genetického materiálu mezi jedinci. Vysoká genetická variabilita je důležitým faktorem ovlivňujícím dlouhodobou životaschopnost rostlin a jejich odolnost vůči změnám v prostředí.  

Více informací o genetické diverzitě můžete zjistit zde (v angličtině). I rostlinám proto záleží na tom, s kým se rozmnožují!

Přenos pylu mezi oběma typy květů může proběhnout jen díky opylovačům - hmyzu, který působí jako prostředník v tomto komplikovaném „manželství“. Při ochraně rostlin se tak musíme postarat i o ochranu těchto opylovačů – včel, čmeláků, motýlů a dalších neocenitelných malých pomocníků.

Mezi prvosenkami je počet jedinců s S a L typy květů přibližně stejný, tj. 50:50. Případný nepoměr v jejich zastoupení často znemožňuje nalézt správného partnera pro opylování a vede tak k poklesu dlouhodobé životaschopnosti rostlin.

Prvosenka jarní je v České republice poměrně hojným druhem. Nejčastěji roste ve světlých lesích, kde je významným druhem zejména na jaře. Světlé lesy jsou v současné době ohroženým stanovištěm kvůli upuštění od tradičního hospodaření, které bylo založené na periodickém ořezávání výmladků, osekávání větví či pastvě dobytka. Důsledkem toho dochází k nárůstu zápoje stromového i keřového patra, změně druhového složení a tím k ochuzení druhové rozmanitosti. Zhoršení podmínek na lokalitách se projevuje i na populacích prvosenek a může vést k nerovnoměrnému zastoupení S a L typů květů.

Právě rovnováha mezi S a L typy květů je to, co chceme zkoumat s Vaší pomocí.

Jak poznat prvosenku jarní?

Prvosenka jarní (Primula veris) je bylina, která kvete na jaře od dubna do května. Jedná se o vytrvalou rostlinu, což znamená, že stejná rostlina roste a kvete na tom samém místě po mnoho let.

Prvosenku jarní je možné si v přírodě splést s dalšími žlutě kvetoucími prvosenkami - prvosenkou vyšší (Primula elatior) či prvosenkou bezlodyžnou (Primula vulgaris).

Protože se řada z Vás může setkat hlavně s prvosenkou vyšší (častěji na vlhčích stanovištích a na Moravě) zahrnuje průzkum v České republice i tento druh. Je ovšem klíčové oba druhy od sebe rozlišit – informaci o druhu uveďte do poznámky při vyplňování formuláře.

Jak vypadají prvosenka jarní a prvosenka vyšší?

Zájmové prvosenky kvetou žlutě. Pokud má prvosenka jinou barvu, jedná se vždy o kultivary, které se rozšířily do přírody ze zahrad.

Kromě zájmových druhů můžete potkat žlutě kvetoucí prvosenku bezlodyžnou. Ta se u nás vyskytuje pouze zplanělá. Má jednotlivé květy na stopkách, které vyrůstají přímo z přízemní růžice. Obě zájmové prvosenky mají na rozdíl od ní lodyhy, na nichž se vyskytuje více než jeden květ.

Prvosenka jarní i vyšší jsou byliny, které dosahují průměrné výšky mezi 4 - 20 cm (p. v. až 30 cm). Mají zelené podlouhlé listy o délce až 20 cm. Jedna rostlina může mít i více stonků. Prvosenky mají žluté sehnuté květy ve tvaru zvonečků, které vytváří shluky po přibližně 5 až 16 kvítcích nejčastěji na jedné straně. Květy prvosenky jarní jsou tmavě žluté, často s oranžovými tečkami a obvykle voní. Kalich je bledožlutý či bledozelený. Listy jsou celokrajné až mírně vroubkované. Naproti tomu, prvosenka vyšší má květy sírově žluté a nevoní. Kalich je na hranách a zubech trávozelený, jinak bledý. Listy jsou na okrajích zubaté.  

Prvosenka vyšší                                               Prvosenka bezlodyžná

Kde prvosenka roste?

Oba druhy jsou běžné evropské rostliny a na Červeném seznamu ohrožených druhů je ve skupině „LC“ - málo dotčených taxonů.

V České republice můžeme prvosenku jarní nalézt v doubravách, dubohabřinách, květnatých bučinách, suťových lesích, lesních okrajích či trávnících, kde je významným druhem jejich jarního aspektu. Prvosenka vyšší roste na podobných stanovištích, ale ve srovnání s prvosenkou jarní se častěji vyskytuje na vlhčích stanovištích, ve vyšších nadmořských výškách a na Moravě.  

Co dělat, pokud květy nevypadají jako S a L typ

Přestože je to velmi vzácné, můžete narazit na rostlinu, jejíž květy nebude možné přiřadit ani k jednomu typu. Tomuto jevu se říká stejnočnělečnost. Tento typ vznikl mutacemi a je charakteristický stejnými květy se stejně dlouhými tyčinky i pestíky. Pokud najdete tyto rostliny, nezahrnujte je do počítání, ale vyfoťte je a uveďte je ve formuláři do poznámky. Připište k nim údaj o tom, kde přesně jste je nalezli. Informace o těchto prvosenkách nám můžete zaslat i na email info@nurmenukk.ee (petrklic@ibot.cas.cz). Informace o nálezu nám umožní lokalitu navštívit a sebrat kousky listů pro genetickou analýzu a tak porozumět lépe významu jednotlivých typů květů pro tento druh.